Ve spolupráci s našimi obchodními partnery a odbornou veřejností realizujeme další setkání s osobnostmi z byznysu a politického prostředí. Tentokrát se zaměříme na tradici české výroby a hodnotu české značky ve Zlínském kraji.

Datum:         6. června 2018
Čas:               9.00-12.30 hodin (registrace od 8.30)
Místo:            Kongresové centrum Zlín (malý sál), náměstí T. G. Masaryka 5556
Moderátor:   Luděk Vokáč, redaktor LN


Podtémata:

• Konkurenceschopnost kraje
• Situační analýza regionu – kolik produktů místních výrobců nabízí region Česku
• Levný dovoz nebo dražší domácí kvalita?
• Ekonomická soběstačnost Česka
• Potřebují regionální podnikatelé podporu? Potřebují dotace?
• Jsou absolventi škol kvalitní? Nebo je lepší vychovávat si budoucí zaměstnance sami?
• Jaké jsou dopravní podmínky?
• Pohledy z praxe

Přednášející:

Jiří Čunek, hejtman, Zlínský kraj
Ľubomír Koršňák, ekonom, UniCredit Bank
Lubomír Kovařík, předseda představenstva, Česká zbrojovka / v zastoupení Radek Hauerland, viceprezident za vnější komunikaci
Pavel Čechmánek, místopředseda představenstva, Fatra 
Ladislav Denk, jednatel, VÁHALA & spol. s.r.o.
Libor Láznička, Plant Manager, Continental Barum 
 

V kraji scházejí kvalifikovaní zaměstnanci a ti stávající stále častěji mění práci kvůli vidině vyšší mzdy.

ZLÍNSKÝ KRAJ Ještě před třemi lety od nich dobrovolně odcházelo jen kolem dvou procent lidí. Teď je jich už 5–6 procent. A pro otrokovického výrobce pneumatik Continental Barum, který je největším zaměstnavatelem v kraji, to znamená velký problém. „Ztrácíme zkušené a dosud loajální zaměstnance hlavně ve věku kolem 45 let,“ uvedl ředitel Libor Láznička. „Už si u nás vydělali slušné peníze, splatili dluhy a navíc často mají děti z domu. Proto se jim nechce pracovat v nepřetržitém provozu a jdou i tam, kde dostanou na výplatě méně,“ dodal Láznička.

Právě motiv nedostatku schopné pracovní síly byl jedním z hlavních témat konference Lidových novin a MF DNES nazvané „Česká značka v regionech“, která se konala ve zlínském Kongresovém centru. Díky nízké nezaměstnanosti často mění práci i dělníci, kteří jdou za vidinou lepšího platu či podmínek. „Často se ale po 5–7 letech vracejí. Velké podniky mají řadu výhod, které jim soukromník nemůže nabídnout, ať už jde o pevný pracovní řád, 25 dnů dovolené, či různé benefity,“ zmínil Radek Hauerland, viceprezident pro vnější komunikaci České zbrojovky. Velká fluktuace pracovníků a tlak na vyšší mzdy spolu úzce souvisejí. Pro některé společnosti přitom mohou mít fatální důsledky. „Neustálé zvyšování výplat je pro pracovníky příjemné, ale zároveň to znamená další miliony korun do nákladů, nižší zisk a tím pádem i méně peněz na investice. Některé firmy pak půjdou do ztráty a mohou i zkrachovat,“ řekl místopředseda představenstva Fatry Napajedla Pavel Čechmánek. „Když přidáme na mzdách, konečná cena výrobku se nezmění. Navíc stále zdražuje nafta a benzin, takže náklady na dopravu také stoupají,“ upozornil Ladislav Denk, jednatel firmy Váhala a spol.

 

Pracovníci mají větší požadavky

Aktuální míra nezaměstnanosti v kraji je 2,7 procenta, což je rekordně málo. „Jsme v situaci, kterou nikdo nepamatuje. Poprvé od konce socialismu je trh práce téměř prázdný,“ podotkl hejtman Jiří Čunek. Nároky a požadavky mnoha pracovníků navíc stoupají. „Lidi by nejradši dělali v jednosměnném provozu a měli volné víkendy, což ale u nás nejde,“ uvedl ředitel Continental Barum, kde lidé v dělnických profesích letos v prvním čtvrtletí brali průměrně 38 900 korun. „Mnohým stačí standardní výplata a nechtějí brát přesčasy. Nejlépe je placená práce na státní svátek, ale i tam je velký problém obsadit všechna místa,“ doplnil Láznička. Potíže firem si uvědomuje i vedení kraje a podle Čunka se to promítá do jednání se zájemci o vstup do průmyslové zóny v Holešově. „Kdyby tam přišel velký zaměstnavatel, přebral by lidi jiným místním společnostem a přeplácel je. Tohle se nyní děje třeba ve Slovinsku, kde potřebují zaplnit velké výrobní haly. Tím bychom ovšem tradiční firmy z regionu připravili o stabilitu. Proto jsme při některých jednáních velmi zdrženliví a přemýšlíme, jak se zachovat,“ líčí Čunek.

 

Kraj je nejprůmyslovější v zemi

Zlínský kraj potřebuje, aby velké podniky šlapaly. Je nejprůmyslovějším regionem v Česku, zpracovatelský průmysl tvoří 45 procent. Zároveň je zde v přepočtu nejvíc firem s více než 100 zaměstnanci. „Zajímavé je, že produktivita práce je vyšší než průměr v zemi, ale nepromítá se to do výše mezd, které jsou v krajském srovnání druhé nejnižší,“ sdělil Ľubomír Koršňák, ekonom UniCredit Bank. V kraji je také nejvíce věřících lidí a nejméně rozvodů, počet obyvatel však stále klesá. „Dlouhodobý výhled není perspektivní, na trhu nebude dostatek kvalifikovaných pracovníků,“ naznačil Koršňák. Co tedy s tím? Hejtmanství nabízí ve vybraných oborech stipendia a láká i mladé lékaře či zdravotníky. Firmy si budoucí pracovníky vyhlížejí přímo ve školách. „Když k nám přijde vysokoškolák z jiného regionu, jako první úkol si dáváme najít mu holku a oženit ho. Pak tady zapustí kořeny,“ usmál se Hauerland. „Mnozí absolventi ale nejsou kvalitní, nároky ve školství se totiž neustále snižují. Proto je lepší si je vychovávat sami,“ naznačil. V Uherském Brodě je Centrum odborné přípravy technické, s nímž Česká zbrojovka spolupracuje. „Takový model si však mohou dovolit jen velké podniky,“ poznamenal Hauerland. „Potřebujeme v dětech budovat vztah k řemeslu už na základní škole, aby si tam sáhly na dřevo nebo plast a věděly, o co jde,“ dodal Denk.

Petr Skácel, redaktor MF DNES

_______________

Vstup na akci je bezplatný a možný pouze po registraci.

V případě jakýchkoliv dotazů nás neváhejte kontaktovat, Hana Partyková, konference@mafra.cz, hana.partykova@mafra.cz, tel. 225 063 139.

 

 


Partneři

Telefon

+420 225 063 107
+420 602 763 369
 

Email

konference@mafra.cz
 
 

Adresa

Anděl Media Center
Karla Engliše 519/11
150 00 Praha 5