Podtémata:

Klimatické změny & sucho
Podpora státu / finance, návody
Pomůže si příroda sama? vs. řešení odborníků
Lesní hospodářství
Zpracování a recyklace dřeva

Datum:                  18. října 2019
Čas:                        9.00 – 12.30 (registrace od 8.30 hodin)
Místo:                    hotel Augustine, sál Monastic, Letenská 12/33, Praha 1
Moderátor:           Vladimír Vokál, editor iDNES.cz

Program:

8.30 – 9.00          registrace & snídaně
9.00 - 11.30         příspěvky řečníků &  diskuse
11.30-12.30         networking & oběd
 

Přednášející:

Miroslav Toman, ministr zemědělství ČR
Petr Sklenička, rektor, Česká zemědělská univerzita 
Josef Vojáček, generální ředitel, Lesy ČR
Petr Král, ředitel, Vojenské lesy a statky ČR
Sylva Krechlerová,  jednatelka, KRONOSPAN 
Marek Turčáni, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity 
František Kučera, předseda, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

Zveme rovněž na "Den za obnovu lesa" pod heslem "Sázíme lesy nové generace"  https://www.sazimelesynovegenerace.cz/

________________________

PRAHA Lesníci mají plné ruce práce. Kvůli kůrovci kácí rekordní množství stromů.  Problém je s tím, kam vytěžené dřevo prodat. Domácí trh je přebytkem už tak dost zdeformovaný a ceny padají víc, než je majitelům lesů milé. „Situace je napjatá na trhu výrobních i zpracovatelských kapacit, “popisuje šéf Lesů ČR Josef Vojáček. Řešením je hledání nových odbytišť. Snad po vzoru pověstného Benátčana Marka Pola se Češi s nadějí obracejí k Asii. Vojáčkův státní podnik je dnes blízko podpisu kontraktu v Číně. Další trhy přitom vytrvale hledá.
„Nejblíže podpisu jsme v současnosti asi v Číně. Máme rozjednány kontrakty na dodávky zhruba 300 tisíc kubíků dřeva. Snad bude jasno už do konce října,“ řekl LN Vojáček.
Asijská velmoc tak ještě zvýší svou důležitost pro český lesnický průmysl. „Čína se letos dostala na místo třetího největšího dovozce nezpracovaného dřeva z Česka,“ uvedl už koncem září předseda Českého sdružení pro biomasu Jan Habart.
Slabinou je, že dopravu na dlouhé vzdálenosti znevýhodňují přepravní náklady. Proto se Češi dívají i na bližší trhy. Lesy ČR už jeden podobně velký kontrakt nedávno podepsaly. Dalších 300 tisíc kubíků díky němu dodávají do Rumunska. Dřevo je určeno pro rakouský podnik Schweighofer, který na Balkáně operuje.„ Jde o dvouletou smlouvu s dvouletou opcí,“ doplnil ředitel státní lesnické firmy. O potřebě hledání stále nových trhů hovořil na konferenci nazvané Lesy a kůrovec pořádané společností  Mafra, která je vydavatelem Lidových novin. Odborníci i politici na ní mluvili o vlivu klimatické změny na hospodaření v lesích i o stále aktuální pohromě, kterou způsobuje přemnožení brouka škůdce.
„Všichni víme, že české lesy čelí nebývalé kůrovcové kalamitě, “řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Jeho resort by rád nepříjemnou situaci vyřešil rychle a efektivně. „Potřebujeme zpomalit průběh kalamity, ,zajistit následnou obnovu lesů a vytvořit příznivé podmínky pro majitele a správce lesů, “vyjmenoval člen vlády.
Jako již mnohokrát v minulosti Toman znovu zopakoval, že na místo smrkových monokultur by v Česku měly v budoucnu růst druhově pestré smíšené lesy, které mnohem lépe odolávají klimatickým změnám.
Kvůli kůrovcové pohromě se musí lesní dělníci stále ohánět. Zatímco dříve se těžba dřeva ve státních lesích pohybovala kolem sedmi až osmi milionů kubíků ročně, letos by podle odhadů měla přesáhnout třináct milionů tun.
Trh je přehlcený i proto, že kůrovec pustoší lesy nejen u nás, ale v sousedních zemích, včetně Německa a Rakouska (i když ne v takové míře), což jsou hlavní tuzemská odbytiště. Ceny tak klesají i u těchto odběratelů. „Proto se poohlížíme po možnosti prodávat do skandinávských zemí. Zájem o dřevo má také Afrika,“ vyjmenoval další možnosti Vojáček.
Konference se točila také kolem dalšího palčivého problému dneška. Nejen lesy, ale obecně krajinu trápí dlouhodobé sucho. Odborníci proto hovořili o možnostech, jak v krajině zadržovat vodu. „Nemáme dost času, abychom začali s výzkumy, které budeme za několik generací vyhodnocovat. Spíše se ukazuje, že klimatická změna je stále rychlejší, “prohlásil rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička.
Akademik dal za pravdu ministrovi zemědělství, jenž hovořil o nutnosti sázet pestré lesy.„ Jejich diverzita, rozmanitost, nazvěme to jakkoli, je zárukou stability, “řekl Sklenička. Zároveň však uvedl, že nejde jen o to, jaké stromy budou růst v tom kterém lese, ale také o rozložení lesních celků v krajině. „Důležité je jejich prostorové rozmístění. Jde o to je vhodně umístit s ohledem na rovnoměrnost. Pak budou po všech stránkách fungovat, jak mají, “doplnil rektor ČZÚ.

Tomáš Tománek, redaktor Lidových novin

PRAHA Dosud státní Lesy ČR téměr všechno vytěžené dřevo obchodovaly přes externí firmy. Kůrovcová kalamita všakukázalana slabiny systému.Podnik, který spravuje necelou polovinu lesů v zemi, proto od píky staví obchodní oddělení. „Rodí se to ve velkých bolestech, ale už jsme alespoň dořešili strukturu a problémy se softwarovým vybavením. Teď se obchodní oddělení snažíme naplnit lidmi,“ řekl MF DNES šéf Lesů ČR Josef Vojáček. Firma pod jeho vedením začíná od nuly s prodejem dřeva, které vytěžila vlastními silami nebo s pomocí smluvních partnerů.Učí se za pochodu. Část zaměstnanců se nicméně obává, že se nové oddělení v budoucnu zruší. Obchod státní firmy má zatím téměř šedesát zaměstnanců, to však nestačí. K tomu, aby prodej přebytečného dřeva podnik zvládl, jich potřebuje přibližně stovku. Firma zároveň zdvojnásobila velikost území, kde sama hospodaří. V letošním roce Lesy ČR vlastní technikou vytěžily na 450 tisíc kubických metrů kůrovcového dřeva, příští rok to bude dvakrát více.
Za celý rok padne odhadem 13 milionů kubíků dřeva v rámci takzvané nahodilé těžby (v drtivé většině stromy napadené kůrovcem), loni to bylo přes 10 milionů, řekl šéf Lesů ČR na konferenci Lesy versus kůrovec společnosti Mafra Events.
Riskantní obchod.
Hlavním důvodem, proč státní firma začíná být aktivnější v přímém prodeji, není touha po dosažení co nejvyššího zisku, ale boj s kůrovcem. Některým smluvním partnerům totiž nevyhovuje současný model spočívající v tom, že dříví mají vytěžit a prodat. Nemotivuje je těžit dřevo nad rámec nasmlouvaného objemu, zvláště když pro ně nemají kupce. Tím následně trpí jejich zisk. Pily navíc mají omezené kapacity, což těžební firmy nutí surovinu uskladňovat, jenomže nemají kde. „V boji s kůrovcem potřebujeme dříví rychle vytěžit, dokud brouk nevylétl, přestože nemá kupce. Jediná možnost je, že ho dáme na sklad, což nám váže finanční prostředky,“ popsal Vojáček. Brouk, který stihne vylétnout z jednoho stromu, napadne deset dalších atakto se pohroma geometrickou řadou šíří dál. Vlastní obchod je riskantním krokem. I soukromý sektor, který je pružnější amá zkušenosti v byznysu, má velké problémy surovinu na trhu udat. „Státní podnik je v ještě nevýhodnější situaci. Z tendrů ví, za jakých podmínek soukromníci dříví dodávají na trh, a nemůže jít pod tuto cenu, protože by zneužil svého dominantního postavení. Je v nezáviděníhodné roli,“shrnul Tomáš Pařík, ředitel společnosti Wood & Paper, která ročně prodá dřevo za šest miliard korun. Obchod může zkomplikovat i fakt, že kulatina se v podstatě nedá skladovat jinak než ve vodě,což je strašně drahé, a vlákninu (polotovar z mladších a tenčích porostů) je možné skladovat maximálně dva roky. „Není špatně, že si Lesy ČR budou obchodovat dříví samy, ale jsem přesvědčen, že soukromník ho dokáže prodat efektivněji a lépe,“ dodává Jan Příhoda z lesnické iniciativy Czech Forest. Lesy plánují samy prodávat dva miliony kubíků ročně, ztoho polovinu zvlastnítěžby.
Návrat do minulosti.
Zcela nezávisle v takovém měřítku Lesy ČR řídí prodej dříví vůbec poprvé. V minulosti obchodovaly dřevo přes Hradeckou lesní a dřevařskou společnost, s níž se v roce 2010 rozkmotřily a nakonec v ní letos v létě prodaly svůj poloviční podíl. Dceřiná firma hrála dvanáct let roli významného kontraktora,
jehož prostřednictvím Lesy ČR prodávaly až 40 procent dřeva, což budilo silné politické vášně. Později se proto přešlo na model prodeje přes takzvané komplexní zakázky, současná kalamita však vyjevila jeho slabiny. Státnímu podniku loni v důsledku kalamity propadl zisk z 3,08 miliardy korun na 70 milionů. Letos bude firma přinejlepším na nule. „Můžeme čekat černou nulu nebo ztrátu do půl miliardy, kolem 300 až 400 milionů korun,“ odhadl ředitel. Od února má firma předjednanou možnost kontokorentního úvěru ve výši půl miliardy korun, který zatím nevyužila. Hluboko do kapsy má nejen stát, ale i soukromníci a obce. Řada měst své lesní správy buď přímo dotuje, nebo jim ulevuje třeba snížením nájmu. Privátní vlastníci netrpělivě čekají na kompenzace za ztráty ve výši 1,5 miliardy korun, které má stát začít vyplácet letos. „Kroky jsou pomalé a zdlouhavé, o dotaci jednáme už téměř dva roky, “řekl předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů František Kučera. „Zemědělci, kterým mráz postihne úrodu jablek, vyčíslí škody, dostanou příslib na dotaci a poté peníze. Cena ovoce na trhu stoupne. U lesníků je to opačně. Na dotacích nemáme ani korunu a cena dřeva klesá,“dodal. 

Filip Horáček, redaktor MF Dnes

_____________________

Akce pouze pro zvané.
Vstup na akci je bezplatný a možný pouze po registraci. 
REGISTRACE JSOU UZAVŘENY, KAPACITA SÁLU VYČERPÁNA. DĚKUJEME ZA POCHOPENÍ.
 

V případě jakýchkoliv dotazů nás neváhejte kontaktovat, Hana Partyková, konference@mafra.cz, hana.partykova@mafra.cz, tel. 225 063 139.