Série debat Lidových novin na aktuální téma.

Může si na sebe věda vydělat a jak?

Podtémata:
Investice z veřejných prostředků do výzkumu a vývoje v posledních letech rostly. Současně s tím se očekává, že se vložené investice začnou nějakým způsobem společnosti vracet. Od vědeckých pracovišť se očekává, že si na svoji činnost dokáží alespoň částečně vydělat. Začala se zdůrazňovat a podporovat spolupráce s aplikační sférou, smluvní výzkum, transfer technologií a znalostí, komercializace.

  • Podpora výzkumu ve firmách a nebo ve veřejných výzkumných organizacích?
  • Podpora základního nebo aplikovaného výzkumu?
  • Jsou vědecké instituce, které jsou často zaměřeny na základní výzkum, od toho, aby si vydělávaly?
  • Neohrozí honba za aplikovanými výsledky a příjemy jejich základní poslání?

 

  • Jdou důležitější patenty nebo odborné články ve vědeckých časopisech?
  • Jsou možnosti výdělku a příjmů z komerční činnosti a spolupráce neomezené?

 

Hosté setkání: 
Martin Fusek, zástupce ředitele, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Petr Dvořák, prorektor pro výzkum, Masarykova univerzita
Martin Bunček, místopředseda, Technologická agentura ČR
Vlastimil Šlouf, vedoucí útvaru technické podpory, RETIA

Moderátor setkání:  Aleš Vlk, provozovatel serveru Vědavýzkum.cz
                                       
 

Peníze lijme do dobré vědy,shodli se experti

PRAHA Pro financovánívědy a výzkumu v ČR je podstatné správné nastavení systému a též hodnocení kvality, které zajistí efektivní rozdělování veřejných peněz.
Takový je názor odborníků,kteří se zúčastnili debaty LN s názvem Může si na sebe věda vydělat?.V Česku jde každoročně do výzkumu a vývoje přes  80 miliard korun (včetně firemních a unijních zdrojů),z čehož 30 miliard pochází ze státního rozpočtu.O zdroje se dělí vysoké školy, Akademie věd a další.
„Těch peněz plyne od státu relativně dost.Problém je v jejich využití,“uvedl ve studiu LN Martin Fusek,zástupce ředitele Ústavu organické chemie a biochemie AV. Právě to je pracoviště,které si díky základnímu výzkumu Antonína Holého a partnerství s firmou Gilead Sciences vydělalo miliardy korun za léčiva proti HIV.
„Je dobře,že se o penězích na vědu a výzkum začíná hovořit jako o investicích,ne nákladech,“řekl Martin Bunček z Technologickéagentury ČR, která státními penězi podporuje aplikovaný výzkum i spolupráci mezi akademiky a podnikatelským sektorem.
Bunček vyvracel fámy,že vyspělé státy nepodporují firemní bádání.I ony si tím „něco“ kupují. „Pocit bezpečí je také veřejná služba,“řekl  Vlastimil Šlouf z obranněvýzkumné firmy Retia.
Moderátor Aleš Vlk ze serveru Vědavýzkum.cz zdůraznil,že se veřejnost stále více zajímá o to,kam a na jaký výzkum veřejné peníze jdou.Daňoví poplatníci chtějí vědět,co za to získají.
To je dle účastníků v konkrétních případech těžké změřit(byť existují ekonomické studie,jež to zkoušejí),ale platí prostá úměra,že kvalitní věda nese i skvělé objevy, vynálezy a také peníze.
Petr Dvořák, prorektor Masary-kovy univerzity,dodal,že existují mezinárodně jasná kritéria,jak rozeznat top výzkum.„Hlavně se nepokoušejme hledat nějaký lokální český recept... Výzkum má tu výhodu,že pracuje globálně a je zřejmé,kdo je kompetitivní,“vysvětlil profesor Dvořák.

 

 

 

 

 

 


Partneři

Telefon

+420 225 063 107
+420 734 517 465
 

Email

konference@mafra.cz
 
 

Adresa

Anděl Media Center
Karla Engliše 519/11
150 00 Praha 5