Série debat Lidových novin na aktuální téma.

Může si na sebe věda vydělat a jak?

Podtémata:
Investice z veřejných prostředků do výzkumu a vývoje v posledních letech rostly. Současně s tím se očekává, že se vložené investice začnou nějakým způsobem společnosti vracet. Od vědeckých pracovišť se očekává, že si na svoji činnost dokáží alespoň částečně vydělat. Začala se zdůrazňovat a podporovat spolupráce s aplikační sférou, smluvní výzkum, transfer technologií a znalostí, komercializace.

  • Podpora výzkumu ve firmách a nebo ve veřejných výzkumných organizacích?
  • Podpora základního nebo aplikovaného výzkumu?
  • Jsou vědecké instituce, které jsou často zaměřeny na základní výzkum, od toho, aby si vydělávaly?
  • Neohrozí honba za aplikovanými výsledky a příjmy jejich základní poslání?

 

  • Jdou důležitější patenty nebo odborné články ve vědeckých časopisech?
  • Jsou možnosti výdělku a příjmů z komerční činnosti a spolupráce neomezené?

 

Hosté setkání: 
Martin Fusek, zástupce ředitele, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Petr Dvořák, prorektor pro výzkum, Masarykova univerzita
Martin Bunček, místopředseda, Technologická agentura ČR
Vlastimil Šlouf, vedoucí útvaru technické podpory, RETIA

Moderátor setkání:  Aleš Vlk, provozovatel serveru Vědavýzkum.cz
                                       
 

Peníze lijme do dobré vědy,shodli se experti

PRAHA Pro financování vědy a výzkumu v ČR je podstatné správné nastavení systému a též hodnocení kvality, které zajistí efektivní rozdělování veřejných peněz.
Takový je názor odborníků, kteří se zúčastnili debaty LN s názvem Může si na sebe věda vydělat?.V Česku jde každoročně do výzkumu a vývoje přes  80 miliard korun (včetně firemních a unijních zdrojů), z čehož 30 miliard pochází ze státního rozpočtu.O zdroje se dělí vysoké školy, Akademie věd a další.
„Těch peněz plyne od státu relativně dost. Problém je v jejich využití, “uvedl ve studiu LN Martin Fusek, zástupce ředitele Ústavu organické chemie a biochemie AV. Právě to je pracoviště, které si díky základnímu výzkumu Antonína Holého a partnerství s firmou Gilead Sciences vydělalo miliardy korun za léčiva proti HIV.
„Je dobře,že se o penězích na vědu a výzkum začíná hovořit jako o investicích, ne nákladech, “řekl Martin Bunček z Technologickéagentury ČR, která státními penězi podporuje aplikovaný výzkum i spolupráci mezi akademiky a podnikatelským sektorem.
Bunček vyvracel fámy, že vyspělé státy nepodporují firemní bádání. I ony si tím „něco“ kupují. „Pocit bezpečí je také veřejná služba, “řekl  Vlastimil Šlouf z obranněvýzkumné firmy Retia.
Moderátor Aleš Vlk ze serveru Vědavýzkum.cz zdůraznil, že se veřejnost stále více zajímá o to, kam a na jaký výzkum veřejné peníze jdou. Daňoví poplatníci chtějí vědět, co za to získají.
To je dle účastníků v konkrétních případech těžké změřit (byť existují ekonomické studie, jež to zkoušejí), ale platí prostá úměra, že kvalitní věda nese i skvělé objevy, vynálezy a také peníze.
Petr Dvořák, prorektor Masarykovy univerzity, dodal, že existují mezinárodně jasná kritéria ,jak rozeznat top výzkum. „Hlavně se nepokoušejme hledat nějaký lokální český recept... Výzkum má tu výhodu, že pracuje globálně a je zřejmé, kdo je kompetitivní, “vysvětlil profesor Dvořák.

 

Video záznam najdete zde:
https://youtu.be/00cyn2N9Q5A

 

 

 

 


Partneři

Telefon

+420 225 063 107
+420 734 517 465
 

Email

konference@mafra.cz
 
 

Adresa

Anděl Media Center
Karla Engliše 519/11
150 00 Praha 5