Slavnostní večer u příležitosti 25. výročí založení společnosti RETIA

Místo konání:  Zámek Pardubice, č.p. Zámek 2

Termín konání: 17. října 2018, 18 - 22 hodin

Akce jen pro zvané.         

Haló, tady Pardubice.
Jak radary z Československa dobyly letiště východního bloku.

Terminály pražského Letiště Václava Havla prošly letos v červenci téměř dva miliony lidí. Celkem na ranvejích přistálo nebo z nich vzlétlo přes 15 tisíc letadel.
Každý den kolem pěti set. V rušných hodinách se letadla na drahách střídala po minutách. Na nebi byl ještě větší rachot: první prázdninový měsíc přes naše území 
přeletělo 90 tisíc letadel. A zatímco dole na silnicích se mezitím stalo přes 8,5 tisíce nehod, při nichž zemřelo 55 lidí, v nepředstavitelném fofru na letištích 
a ve vzduchu vše proběhlo naprosto hladce. Nestal se jediný vážnější problém, chyba, nehoda. Za to, že cestování letadlem je jednoznačně nejbezpečnějším způsobem dopravy, 
vděčíme především jednomu vynálezu – radaru.

Radar byl vynalezen až před druhou světovou válkou a jeho hlavním úkolem v té době bylo varovat armádu před útočícími letadly nepřítele. Už během několika let udělal obrovský 
evoluční skok kupředu (více o historii vojenských radarů v 1. a 2. díle seriálu) a začal se využívat i k civilním účelům. Především na letištích – stal se klíčovou součástí 
řízení letového provozu. Po válce se pak rozšířil na letiště celého světa. Ovšem uplatnění radar našel i v celé řadě dalších oblastí: policisté s ním měří rychlost aut, meteorologové 
ho využívají k předpovědi počasí, zeměměřiči s jeho pomocí vytvářejí 3D mapy zemského povrchu, slouží také v přístavech při navigaci námořních i říčních lodí, v kosmu k navádění družic 
a vesmírných stanic... Využití radaru v moderní době může být i docela nečekané: třeba malé ruční zařízení pardubické firmy RETIA dokonce dokáže odhalit osoby za zdí.

Telefony z Pardubic
Do historie vývoje civilních verzí radaru se zapsalo i Československo. V pardubické Tesle vyvinuli první radar už v 50. letech. Vše ale začalo už před válkou, kdy se podnik ještě jmenoval 
Telegrafia. Výroba ve městě na soutoku Labe a Chrudimky se rozběhla v roce 1922 a závod brzy patřil do špičky tehdejšího československého slaboproudého průmyslu. Zaměřil se především na 
telekomunikační zařízení – hlavně telefony a automatické telefonní ústředny. Vyráběly se zde ale také rozhlasové přijímače, reproduktory, gramofony, elektroléčebná zařízení, elektrické hodiny, 
filmové projektory a v době krize ve 30. letech dokonce svítilny na kola či elektrické zvonky. Telegrafia nebyla žádná montovna jako mnoho dnešních výrobních podniků v Česku. Firma měla své 
vývojové oddělení, a tak byla velká část výrobků vlastní konstrukce.Jenže pak přišla válka, továrnu zabrali Němci a téměř veškerá výroba se zaměřila na vojenskou techniku, především v licenci 
berlínské firmy Lorenz. Mimo jiné se zde v utajeném oddělení závodu začaly vyrábět obrazovky a elektronky pro radary. Tam ovšem čeští vývojáři Telegrafie získali přístup až na konci války.

Jan Vávra, redaktor MF Dnes